Dovolená jako zaměstnanecký benefit

14. 8. 2015

Každý z nás si potřebuje občas odpočinout od práce. Je na každém, jestli zvolí aktivní relaxaci na zahrádce, poznávací zájezd po pamětihodnostech, vysokohorskou turistiku nebo odpočinek u moře. Kromě času na relaxaci může dovolená představovat způsob, jak odměnit zaměstnance nad rámec zákoníku práce.

Možností, jak zahrnout dovolenou do systému odměňování je několik. Mezi nejžádanější odměnu patří týden dovolené navíc. Další možností je poskytnutí příspěvků na dovolenou. V případě, že ve firmě existuje fond kulturních a sociálních potřeb, nebo jeho obdoba, může Vám zaměstnavatel na dovolenou přispět až 20.000 Kč, aby to bylo výhodné pro obě strany. Co znamenají výše zmíněné odměny pro vedení účetnictví zaměstnavatele?

Týden dovolené navíc

Dovolená navíc je zakotvena v kolektivní smlouvě nebo jiném vnitřním předpisu firmy. Základní doba dovolené jsou 4 týdny, státním zaměstnancům pak náleží 5 týdnů dovolené a akademickým a pedagogickým pracovníkům dokonce 8 týdnů dovolené. „Týdnem dovolené se rozumí 7 po sobě jdoucích kalendářních dní. Pokud na některý den ve zvoleném období připadá státní svátek, tak se samozřejmě do dovolené nepočítá,“ upřesňuje Jan Vaněk z účetní firmy Tigra.

Pro zaměstnavatele je dovolená navíc jedním z těch finančně náročnějších benefitů. Přibude mu minimálně 5 pracovních dní, které musí zaměstnanci v plné výši proplatit, odvést za něj zdravotní a sociální pojištění, a přitom se zaměstnanec nebude podílet na vytvoření zisku. Odměnou mu pak bude odpočatější a spokojenější zaměstnanec.

Příspěvek na dovolenou

Dalším zajímavým způsobem, jak zvýšit motivaci zaměstnanců, je příspěvek na dovolenou. Ten na rozdíl od dovolené navíc, může být výhodný pro obě strany, ale ne každý zaměstnavatel si ho může dovolit.

Pro zaměstnance představuje takový příspěvek daňově osvobozený příjem, ale jen v případě, že se bude jednat o nepeněžní plnění. „Nepeněžní plnění znamená, že zaměstnavatel nedá zaměstnanci peníze na dovolenou na ruku, ale pošle je přímo cestovní kanceláři a zaměstnanec pak dostane odměnu ve formě zájezdu, nikoli peněz,“ vysvětluje Vaněk.

Zaměstnavatel příspěvky poskytuje z firemních fondů. Nejčastěji z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu nebo již zdaněného zisku. Pro vedení účetnictví je důležité, že příspěvek do 20.000 Kč tvoří nedaňový náklad. „Příspěvek na dovolenou je nástrojem daňové optimalizace. Důležité je, že příspěvek nemusí být poskytnutý jen zaměstnancům na hlavní pracovní poměr, ale například také lidem pracujícím na dohody konané mimo pracovní poměr,“ upozorňuje Vaněk.

Jak hradit dovolenou dražší než 20.000 Kč?

Výše příspěvku také nemusí být jednotná pro celou firmu. Příspěvek také může být poskytnutý jen některým zaměstnancům, musí však být dodrženo rovné zacházení se zaměstnanci. Musí být tedy předem stanoveno kdo má na jaký příspěvek nárok a za co.

Příspěvek se také nemusí striktně vztahovat jen na zaměstnance. Záleží na hodnotě celé dovolené. Příspěvek je totiž určený na zájezd zaměstnance včetně rodinných příslušníků (případně druhů). Pokud na dovolenou vyrazí 4členná rodina, udržet její hodnotu pod 20.000 Kč může být obtížné. V takovém případě může být řešení dvojí:

• Zaměstnavatel uhradí jen 20.000 Kč a zbytek si uhradí sám zaměstnanec. Zde by však mohly nastat problémy s fakturací zájezdu.
• Zaměstnavatel uhradí zájezd v jeho plné výši a částku přesahující 20.000 Kč vyfakturuje zaměstnanci. I v tomto případě zůstávají zachovány podmínky pro daňové zvýhodnění.

Za zmínku stojí i fakt, že zákon neklade podmínky o trvání pracovního poměru v době dovolené nebo rekreace. „To znamená, že pokud zaměstnavatel přispěje zaměstnanci na dovolenou půl roku dopředu, během toho půl roku skončí pracovní poměr, platí osvobození příjmu jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele,“ uzavírá Jan Vaněk z účetní firmy Tigra.

Důležité je také si uvědomit, že termín dovolené vždy určuje zaměstnavatel a zaměstnec to musí akceptovat. 

« zpět