Zkontrolujte si odpracovaná léta pro odchod do důchodu

27. 10. 2018

Pro odchod do starobního důchodu musí zaměstnanci splňovat dvě podmínky: dosáhnout požadovaného věku a dostatek let účasti na důchodovém pojištění. Podle současných podmínek je tato doba 34 let. Kromě odpracovaných let se započítávají i tzv. náhradní doby pojištění. Co mezi tyto doby patří a co naopak ne? Co dělat, když nemáte dostatek let pro odchod do důchodu?

Co patří mezi náhradní doby pojištění?

Jedná se zejména o dobu, kdy rodič pečuje o dítě do čtyř let, nebo o dítě do 10 let, které péči jiné osoby potřebuje. Dále pak se mezi náhradní dobu počítá doba na úřadu práce po kterou plyne podpora v nezaměstnanosti, nebo invalidita třetího stupně. “Náhradní doby se postupem času mění. Patří do ní například i civilní služba, ale jen do roku 2004. Nebo doba studia na střední a vysoké škole po 18 letech věku, ale jen do roku 2010,” upozorňuje Jan Vaněk z účetní firmy Tigra.

Co nepatří mezi náhradní doby pojištění?

V odpracovaných letech zaměstnanci nijak nepomohou dvě zaměstnání. Přestože z obou příjmů je odváděno sociální pojištění, každý takto odpracovaný měsíc se počítá jen jednou. Pozitivně dva příjmy ovšem ovlivní výši vyměřovacího základu. Pokud naopak má zaměstnanec dlouhodobě příjmy, ze kterých neodvádí sociální pojištění (jako pasivní příjmy nebo výdělek na DPP do 10.000 Kč) pracovali z pohledu starobního důchodu zbytečně.

Ani doba na úřadu práce se do náhradní doby pojištění nemusí počítat celá. Jak již bylo zmíněno, počítá se doba, po kterou plynula podpora v nezaměstnanosti. Nad rámec této doby se počítají maximálně tři roky na Úřadu práce, do 55 let dokonce jen jeden rok. Tato doba je zjišťována zpětně.

Náhradní doby myslí i na zdravotní překážky. “Jako náhradní doba je brána pouze doba pobírání invalidního důchodu třetího stupně. Pobírání invalidního důchodu prvního a druhého stupně započítáváno není, ale poživatelé těchto důchodů si mohou podle svých možností přivydělávat, aniž by nárok na důchod ztratili,” vysvětluje Vaněk.

ČSSZ bezplatně zasílá přehled

Pokud se již pomalu blížíte důchodovému věku a rádi byste se ujistili, že ČSSZ eviduje všechny doby, které se započítávají do nároku na starobní důchod, můžete zažádat o zaslání přehledu. Jednou ročně je zaslání tohoto dokumentu zdarma. Muži narození v roce 1957 a ženy narozené v roce 1960 letos přehledy obdrželi automaticky.

Na tomto přehledu najdete výčet a součet všech dob pojištění včetně náhradních dob. Najdete zde i výši výdělků od roku 1986. Přehled uvádí i neevidované doby, tedy doby, ke kterým nemá ČSSZ žádný doklad. Pokud tento případ nastane, můžete situaci řešit a potřebné dokumenty doložit. “Situace, kdy na přehledu jsou neevidované doby nejsou ničím výjimečným. ČSSZ nemusí mít všechny doklady například z dob studia nebo péče o děti. Jak konkrétní doklady doložit poradí na klientských centrech nebo informačních linkách sociální zprávy,” říká Vaněk.

Chybějící léta si můžete doplatit

Pokud Vám nějaká léta chybí, nebo chcete zvýšit zásluhovou složku důchodu, máte možnost účastnit se dobrovolného důchodového pojištění. Částky můžete posílat zpětně nebo průběžně. Pokud se rozhodnete doplatit důchodové pojištění zpětně, jste omezení obdobím jednoho roku přede dnem doplacení. Pokud si chcete důchodové pojištění platit průběžně, jste omezeni limitem patnácti let, musíte se ovšem minimálně rok “čistě” účastnit sociálního pojištění. Dobrovolné důchodové pojištění je možné pouze před vznikem nároku na starobní důchod.

“Minimální výše dobrovolného pojištění v roce 2018 je 2.099 Kč, které odpovídá vyměřovacímu základu 7.495 Kč. Výše pojistného je 28 % z vyměřovacího základu. Aby vyměřovací základ odpovídal například minimální mzdě 12.200 Kč, musí být pojistné 3.416 Kč,” uzavírá Jan Vaněk z účetní firmy Tigra.

Jaká pravidla musíte dodržet pro odchod do předčasného důchodu? 

« zpět