Budou zaměstnanci se zrušením karenční doby více marodit?

28. 8. 2018

Podle programového prohlášení ANO a ČSSD by měla být v průběhu tohoto volebního období zrušena karenční doba - pracovní neschopnost by tedy byla proplácena od prvního dne.

Jak je pracovní neschopnost proplácena dnes?

Právě díky karenční době je doba pracovní neschopnosti rozdělena na tři části.

• Karenční doba - 1. - 3. den, během kterých nemocnému zaměstnanci nenáleží žádné peníze
• Náhrada mzdy - 4. - 14. den, zaměstnanec pobírá od zaměstnavatele náhradu mzdy, která je ve výši 60 % redukovaného vyměřovacího základu
• Nemocenské dávky - od 15. dne neschopnosti, kdy zaměstnanci náleží nemocenské dávky

“Od roku 2018 došlo k upravení výše dávky v případě dlouhodobé nemoci. Od 15. - 30. dne 60 % z redukovaného vyměřovacího základu, od 31. - 60. dne 66 % z redukovaného vyměřovacího základu a od 61. dne 72 % z redukovaného vyměřovacího základu,” upozorňuje Jan Vaněk z účetní firmy Tigra.

Jak změna ovlivní zaměstnavatele

Zatím není jasné, jakým způsobem bude zrušení karenční doby kompenzováno zaměstnavatelům, protože to jsou právě oni, kdo by podle návrhu měli nést náklady. Ti se obávají, že se kromě mzdových nákladů budou muset vypořádat i s nárůstem krátkodobých nemocí zaměstnanců. Odhaduje se, že celkové náklady zrušení karenční doby budou okolo tří miliard korun.

Zaměstnavatelé zrušení podmiňují e-neschopenkami

Jedním z nástrojů, který by měl systém proplácení a evidování pracovní neschopnosti zkrátit jsou e-neschopenky. Lékaři, by ihned po návštěvě pacienta zadali do portálu ČSSZ informace o pracovní neschopnosti pacienta, a zaměstnavatelé, kteří by měli do portálu také přístup, by tak měli k informacím okamžitě přístup. “Odpadla by povinnost doručit zaměstnavateli každý měsíc tiskopisy, které informují o pokračování neschopnosti. Výrazně by se také zrychlila doba, kdy tiskopis dorazí na ČSSZ, nemohlo by se stát, že tiskopis nedorazí a zaměstnanci by dávka nebyla proplacena,” vysvětluje Vaněk. Právě zavedení projektu e-neschopenek je jedním z podmínek, aby zaměstnavatelé zrušení karenční doby podpořili.

Původně měl být systém elektronických neschopenek přístupný od ledna příštího roku. Pro lékaře totiž dostupný je od roku 2010. V roce 2017 již bylo evidováno 115 tisíc e-neschopenek. Již teď je však projekt posunut až do roku 2021. Dosud se totiž nezačalo pracovat ani na technickém řešení zapojení zaměstnavatelů do projektu.

Zaměstnavatelé by přístupem do systému získali okamžitý přehled o tom, že zaměstnanec nastupuje na neschopenku a kdy ho čeká další kontrola. Lékaři, kteří by vystavovali neúměrně více neschopenek než ostatní, budou prověřováni. “Zaměstnavatelé se nejvíce obávají, že se zrušením karenční doby stoupne počet krátkodobých neschopností a budou čerpány i v případech, kdy to není nutné,” říká Vaněk.

Pravdou je, že před zavedením karenční doby byla míra pracovní neschopnosti vysoko nad průměrem Evropské Unie - necelých 7 %.  Po zavedení se míra pracovní neschopnosti pohybuje okolo průměru - 4 až 4,5 %.

Jak se počítají nemocenské dávky? 

« zpět