Dávky po dobu pracovní neschopnosti – zaměstnavatel vs. stát.

28. 6. 2016

Zdraví máme všichni jenom jedno, a proto se snažíme o něj pečovat. Bohužel, ne vždy je nám přáno a může nastat situace, kdy na řadu přijde dočasná pracovní neschopnost. Situace je problematická jak pro zaměstnance, který se najednou potýká se sníženými příjmy, tak pro zaměstnavatele, pro kterého jsou to náklady na dočasně neaktivního zaměstnance. Na jaké dávky má tedy zaměstnanec nárok ze zákona a které je možné zařadit do systému benefitů?

Kdo má nárok na nemocenské dávky

Podmínek pro získání nároku na nemocenské dávky je několik.

1) Zaměstnanec se musí účastnit nemocenského pojištění (součástí sociálního pojištění). Pro OSVČ je toto pojištění dobrovolné. Pro zaměstnance neexistuje minimální doba účasti na pojištění, aby mu vzniknul nárok na nemocenské dávky. Tedy pokud by onemocněl před první výplatou, i tak by měl nárok na nemocenské dávky. „Zaměstnanci mají nárok na nemocenské dávky od okamžiku, kdy jsou podle pracovní smlouvy v pracovním poměru. OSVČ se pak musí nemocenského pojištění účastnit minimálně tři měsíce, pokud se k pojištění nenahlásí hned na začátku podnikání,“ upřesňuje Jan Vaněk z účetní firmy Tigra.

2) Dočasnou pracovní neschopnost stanovil lékař.

3) Nemocenské dávky nenáleží tomu, kdo si úraz přivodil záměrně. Pokud úraz nastane v opilosti, pod vlivem omamných látek, při rvačce či při účasti na úmyslném trestném činu, dávky se krátí.

Nemocenské dávky od zaměstnavatele

Kdo proplácí nemocenské dávky, záleží na délce pracovní neschopnosti. První tři dny neschopnosti ze zákona propláceny nejsou. Výjimkou je nařízená karanténa. V současné době se sice probírá možnost navrácení proplácení i prvních tří dnů neschopenky, ale zatím žádná změna zavedena nebyla.

V roce 2018 bylo rozhodnuto o zušení karenční doby? Zvýší se míra pracovní neschopnosti? 

Zaměstnavatel tedy proplácí nemocenské dávky od 4 do 14 dne pracovní neschopnosti. Dávka ovšem náleží jen za ty dny, které by pro zaměstnance byly pracovní. „Nemocenská dávka se počítá z 60 % průměrného hodinového výdělku za poslední čtvrtletí.  Částka se však snižuje o redukční hranice,“ upozorňuje Vaněk.

Aktuální redukční hranice jsou:

• hrubá hodinová mzda do 155,40 Kč = dávka se počítá z 90 %.
• hrubá hodinová mzda 155,40 Kč až 232,93 Kč = dávka se počítá z 60 %
• hrubá hodinová mzda 232,93 Kč až 465,85 Kč = dávka se počítá z 30 %
• k částce nad 465,85 Kč se nepřihlíží

Příklad: Hrubá hodinová mzda zaměstnance je 120 Kč, což při osmihodinové pracovní době představuje 960 Kč denně. Spadá tedy do první redukční hranice a základ bude tvořit 90 % z ní, tedy 108 Kč. Nemocenská dávka je 60 %, tedy 64,80 Kč. Denní nemocenská dávka od zaměstnavatele je tedy 64,80 x 8 = 518,40 Kč.

V případě, že zaměstnanec onemocní dříve než po odpracování prvního čtvrtletí, dávka se počítá z dosavadního průměru. „Pokud onemocněl dokonce před první výplatou, vypočet hodinového průměru vychází z pravděpodobné výše mzdy,“ doplňuje Vaněk.

V rámci motivačního systému společnosti je možné proplácet i první tři dny pracovní neschopnosti nebo nabídnout zaměstnancům možnosti tzv. „sick  day“. To je předem stanovený počet dní ročně, které má zaměstnanec plně proplacené a jsou určené na vyležení krátkodobých nemocí. Zpravidla se nevyčerpané dny do dalšího roku nepřevádějí ani nijak neproplácejí.

Nemocenské dávky proplácené státem

Pokud pracovní neschopnost trvá více jak 14 dní, začíná nemocenské dávky vyplácet stát. Maximální doba, po kterou lze čerpat dávky od státu je 380 dní. Musí se ovšem pořád jednat o dočasnou neschopnost. Při dlouhodobé pracovní neschopnosti je třeba si zažádat o invalidní důchod na příslušné OSSZ.

Dávky, které vyplácí stát, se počítají z průměru hrubých příjmů za poslední rok. Dávka je opět 60 %, ale i zde se počítá z redukovaného základu. Redukční hranice jsou ovšem jiné:

• hrubý denní příjem do 888 Kč = dávka se počítá z 90 %
• hrubý denní příjem od 888 Kč do 1331 Kč = dávka se počítá z 60 %
• hrubý denní příjem 1331Kč až 2662 Kč = dávka se počítá z 30 %
• k částce nad 2662 Kč se už nepřihlíží

Příklad: Hrubá hodinová mzda je opět 120 Kč, tedy denní mzda je 960 Kč. Částka tedy spadá do druhé redukční skupiny a dávka se bude počítat z 60 %, tedy 72 Kč. Z této částky se vypočítá 60 % dávka, tedy 43,20 Kč x 8 hodin pracovní doby = 345,60 Kč.

„Redukční hranice u dávek proplácených státem jsou přísnější a částka je tedy o poznání nižší, než dávka od zaměstnavatele. Stát však proplácí každý kalendářní den pracovní neschopnosti,“ zdůrazňuje Jan Vaněk z účetní firmy Tigra. 

V roce 2018 bylo rozhodnuto o zušení karenční doby? Zvýší se míra pracovní neschopnosti? 

« zpět