Musí zaměstnanec na služební cestu?

23. 10. 2014

Stěžují si vaši zaměstnanci, že je posíláte na služební cestu? Přečtěte si, kdo ji může ze zákona odmítnout a kdy zaměstnanec na služební cestu musí.

Dle zákoníku práce může odmítnout jet na služební cestu:

• zaměstnankyně, která je těhotná
• zaměstnanec pečující o dítě do věku 8 let
• osaměle žijící zaměstnanec, který pečuje o dítě do věku 15 let
• zaměstnanec, který prokáže, že sám a soustavně pečuje o převážně nebo úplně bezmocnou osobu

Všeobecně platí, že se zaměstnanec se zaměstnavatelem o vyslání na pracovní cestu dohodnou. To neznamená, že se budou dohadovat o každé pracovní cestě. Tato věc může vyplývat již v pracovní smlouvě.

Některé profese se služebními cestami musí počítat

U některých pozic se nepředpokládá, že by zaměstnanec jezdil na služební cesty (prodavač). V takovém případě by odmítnutí jet na služební cestu nemělo být chápané jako porušení pracovněprávního předpisu. Oproti tomu u obchodních zástupců je dojíždění za klienty a časté cestování vlastně náplní práce.

Jakmile z povahy práce vyplývá časté cestování, nebo dohoda o služebních cestách je obsahem pracovní smlouvy, nemá zaměstnanec moc prostoru k manévrování. V takovém případě by odmítnutí odjet na služební cestu mohlo vyložit jako hrubé porušení pracovní kázně a se zaměstnancem by mohl být ukončen pracovní poměr. Když už tedy na služební cestu bude zaměstnanec muset odjet, může si přečít pár tipů, jak si ji zpříjemnit.

« zpět